Výlet za dalekými rozhledy na Třístoličník a Plešné Jezero

Na Třístoličníku prý sedávali i králové

Vrch Třístoličník tvoří tři skály, které vymodelovala eroze. Připomínají skalní věže s miskovitými prohlubněmi. Podle bájí sedávali v prohlubních - pomyslných trůnech králové Čech, Rakouska a Bavor. Na vrcholu je vyhlídkové místo. Z něj uvidíte daleko do Bavorska, traduje se, že občas je vidět i mnichovský kostel. Dohlédnete i k Alpám a pěkný výhled vrch poskytuje samozřejmě též do české krajiny. 

Cesta na vrchol Třístoličníku

Výstup na Třístoličník můžete zahájit v Novém Údolí. Tam dojedete vlakem z Nové Pece. Z Nového Údolí půjdete po červené turistické značce 8 kilometrů. Počítejte s tím, že se budete pohybovat namáhavým terénem, hřebenovou lesní cestou, kde často nepotkáte ani živáčka. Na vrcholu hory je hraniční přechod pro pěší a dokonce je tu na německé straně i horská hospůdka. 

Nejkrásnější hřebenovkou Šumavy na Plechý

Z Třístoličníku vyrazíte po české turistické cestě na Trojmezí do výšky 1321 m.n.m. Čeká vás nejkrásnější hřebenovka na Šumavě. Budete okouzleni nádhernými výhledy do krajiny. Půjdete přes vrchy: Vysoký Hřeben, Trojmeznou až na Trojmezí.  Cesta stojí za to. Na Trojmezí, jak název napovídá, se střetávají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Odtud budete pokračovat zhruba 1,5 kilometru na nejvyšší šumavský vrchol Plechý (1378 m.n.m). 

Tipy na ubytování

Apartmány Na Vyhlídce - Lipno

9/10

Cena od 420 Kč

Chalupa Lipno

10/10

Cena od 268 Kč

Chalupa Annenské Stráně

9/10

Chalupa v Pěkné

10/10

Cena od 182 Kč

Zobrazit všechna ubytování

Po žluté s duchem pralesa k Plešnému jezeru a sestup do cíle Nové Pece

Z Plechého půjdete již po žluté trase k obelisku Adalberta Stiftera a následně po zážitkové naučné stezce Duch prales až  Plešnému jezeru. Odtud vás čeká 8,5 kilometrový sestup  po žluté turistické značce přes Kamenné moře a pak po zelené do Lazu a Nové Pece.     

Čím se zabaví děti

Pokud se vydáte s dětmi k Plešnému jezeru, od pomníku Adalberta Stiferta začíná směrem k jezeru zážitková stezka Duch pralesa. Můžete se na naučných panelech seznámit s informacemi o lese a dřevu na Šumavě. Panely nesou názvy Dutiny, Zmlazení, Mrtvé dřevo, Jeřáby, Kůrovec. Každý si vybere, co potřebuje vědět. Stezka je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora. V pralese můžete zahlédnout datlíka tříprstého, který měří jen přes dvacet centimetrů. Uvidíte, jak se les  vyvíjel bez výrazných zásahů lidské činnosti. Jde o nejzachovalejší celek horského smrkového pralesa ve střední Evropě.  Dětem můžete vysvětlit, že některé smrky jsou třeba až 400 let staré. V území roste až 300 druhů lišejníků a některé vzácné druhy hub.     

Kde se občerstvit

Na německá straně Třístoličníku můžete navštívit horský hotel "Berghasthof Dreisessel", kde nabízejí „echt“ bavorské krajové speciality. Platíte v eurech. 

Na Třístoličník s kočárkem jedině z německé strany

K Třístoličníku se dá dostat s kočárkem nebo na vozíčku pouze z německé strany. Autem pojedete z Nového Údolí 1 kilometr do bavorského městečka Borské Mlýny (Haidmühle).  Zhruba 700 metrů pod vrcholem je parkoviště a od něj vede k vrcholu asfaltová cesta. Tuto samozřejmě zvládnete pohodlně i s kočárky. 

Parkování

Pojedete-li autem, zaparkujte u vlakového nádraží v Nové Peci. Za den zaplatíte 100 korun. Do Nového Údolí dojedete vlakem. 

Trasa na mapě

Tip na další výlet

Nové Údolí patří k nejkrásnějším místům v České republice. Leží na státní hranici 800 metrů nad mořem. Bývalo rušnou pohraniční osadou. Dnes tu je jen celní úřad a romantické nádraží. To je konečným bodem tratě z Černého Kříže.  Přesto se můžete svézt na nejkratší mezinárodní železnici na světě. Místní nadšenci na původním náspu tratě znovu položili koleje přes státní hranici  a obnovili přeshraniční provoz. Pošumavská jižní dráha je dlouhá pouhých 105 metrů. Můžete si tu za dobrovolné jízdné opatřit pamětní jízdenky.  V historickém vagonu, který na nádraží slouží jako malé muzeum, si prohlédnete expozici o místní železnici. Je koncipována na časové linii. Dokumentuje historii od doby budování zdejších tratí, přes předválečný zlatý věk, okupaci, osvobození, dobu komunistické diktatury a hraničního pásma až po současnost.  A některé fotografie nebyly ještě nikde jinde zveřejněné.